Kdopak by se bál?
Taneční adaptace divadelní hry Edwarda Albeeho. Pohyb, slovo, jazzová hudba v domě plném prázdných lahví, lží a cizích lidí.
Smíšená čtyřhra dvou manželských párů, jež unikají před sebou samotnými a všedním stereotypním životem do světa fantazie, snů, opilosti a citových hrátek, ve kterých obšťastňují a zraňují sebe i druhé.
Režie a choreografie: Martin Dvořák
Tančí a hrají Company ProART:
Alena Pajasová
Martin Dvořák
Lenka a Petr Kolářovi
Hudba: Thomas Putensen
Hraje (živě či z CD): Thomas Putensen Band (Německo)
Produkce: ProART o.s.
"Kde je hranice mezi reálnou přítomností a vysněným, nedosažitelným, utopií? Kam se nám ukládá či schovává to nikdy neprožité, nikdy nevyřčené, přesto téměř hmatatelné? K jaké budoucnosti nás posouvá naše vlastní minulost? Nejsou právě tyto faktory emocionálními hybateli našich všedních i nevšedních životů?
Několikaleté manželství Marty a Jiřího je na první pohled jako každé druhé - vyžilé. Po příchodu návštěvy do jejich domu se stáváme svědky hry, které však nejsme schopni porozumět - je tu ale vůbec někdo takový? Citová labilita, společenský neúspěch, touha po postavení, dokázat sobě a jiným, předstírání před sebou, před druhými. Na jevišti se setkávají dva manželské světy - naivní, přehnaně romantizovaný a tvrdý, brutální, citově chladný. Oba se navzájem střetávají, doplňují a provokují. Mužský svět pokořuje ten ženský a naopak."
Marta - "Víš, co dělám, Jiří?"
Jiří - "To nevím, Martičko, copak?"
Marta - "Já tady obveseluju našeho hosta. Obírám se tady s jedním naším hostem."
Jiří - "To je dobře. Jen tak dál."
Marta - "Ty jeden syčáku, já vím, kam to chceš dostat, ale já ti ukážu."
Jiří - "Proč mně? Ukaž to jemu. On to ještě neviděl. Že jste to ještě neviděl?"
Nick - "Jste nechutnej. Ztratil jsem k vám veškerou úctu."
Jiří - "Protože vy chcete hupsnout na Martu, tak já jsem nechutnej?"
Fotogalerie ZDE
Kdopak by se bál? / představení 2009
9. 4. 2009 Derniéra - Divadlo Konvikt Olomouc, www.divadlokonvikt.cz
7. 4. 2009 20. repríza - Divadlo v Řeznické Praha, www.reznicka.cz
19. 1. 2009 v 19:30 h Brno CED - Sklepní scéna
Kdopak by se bál? / představení 2008
24. 11. 19.30h Dejvické divadlo
13. 7. 20hod. Sklepní scéna divadla Husa na provázku
22. 7. 20hod. Dejvické divadlo
Kdopak by se bál? / představení 2007
1. 5. / Divadlo Na Prádle - Praha
11. 2. 19.30h / Hadivadlo - Brno
25. 2. 19.30h / Na Prádle - Praha
18. 3. 19.30h / Hadivadlo - Brno
Kdopak by se bál? / představení 2006
Premiéra: 2. 5. / Hadivadlo - Brno
3. 5. / Hadivadlo - Brno
4. 5. / Divadlo Na Prádle - Praha
5. 5. / Divadlo Na Prádle - Praha
6. 5. / Divadlo Na Prádle - Praha
19. 5. / Oberwart (A)- Burgenländische Tanzwochen
17. 7. / Nádvoří Staré radnice - Brno
23. 7. 19.30h / Divadlo Ponec - Praha
21. 9. 19.30h / Hadivadlo - Brno
9. 10. 19.30h / Divadlo Na Prádle - Praha
20.11. 19.30h / Na Prádle - Praha
Divácké ohlasy na představení
28. 7. 2008 21:02:00 | Jan Chytil / ROZRAZIL
Ve dnech 11. – 18.7. 2008 se v Brně konal 5. ročník mezinárodního festivalu tance, zpěvu, herectví a fotografie ProArt 2008. V prostorách Národního divadla a Centra experimentálního divadla byly na programu workshopy a představení. Mezi nimi ani letos nechyběly divadelně - taneční kreace Company ProArt. Celý článek
...Prostě mě zajímá Tvůj vývoj. Ale jednu kritickou připomínku: já 1:40 bez čurání nevydržím :-) Zdravím šmOK
Jestli jsi někdy přemýšlel, proč jsi na světě, tak pro toto. Je to obdivuhodný a vnímavému člověku to dá hodně. Já osobně z toho budu nějakou dobu žít. Je to představení plné nádherných míst a já osobně si zase připadnu jako nula :-) Je úžasný, jak si na nic nehrajete a jen Hrajete a Tančíte... má to smysl. Dík!
Nebudu nic kritizovat :-) je to vaše cesta, nepřísluší mi hodnotit jestli dobrá nebo špatná. Choreografie a tancování je geniální. Geniální.
Bylo to opravdu silně strhující emotivní a snad až bolestně pravdivé a realistické :-( člověk by si až zdeptaně řekl: tak takový je vlastně náš život? Plný lží, prázdných lahví a cizích lidí... člověk touží mít aspoň kapku naděje, že existuje něco lepšího... nějaké "Dobro", které je sice skryté a těžko se hledá, ale že to stojí za to nepřestávat ho hledat (v sobě i v jiných) a třeba se nám to jednoho dne podaří. Ať se daří. Bylo to krutý, ale krásný. Fakt umělecký dílo.