Gabriel Lion 2004
Taneční divadlo podle V. E. Frankla (Synchronizace v Březince) v choreografii a režii Martina Dvořáka
Premiéra: 16. 5. 2004 v Terezíně
"Chceme lidem předvést obraz z pekla a dokázat jim, že člověk dokonce i v pekle může zůstat člověkem. Asi tak, jako jsme i my tady v nebi (nebo jak to tam dole nazývají) zůstali lidmi, nebo ne? ...Koncentrační tábor. Sluneční planeta. Země."
Tanečně - divadelní projekt podle hry V. E. Frankla. Propojením několika divadelních forem (čteného přednesu a moderního tance za doprovodu reprodukované hudby) usilujeme o vytvoření netradičního, divákům srozumitelného představení, v souladu se zahraničními trendy v současném divadelním umění.
Martin Dvořák, choreograf a režisér představení
"Tanec v Čechách ještě přece jen žije. Po takových tragédiích, jakou je například konec Pražského komorního baletu v útrobách Státní opery v Praze jsme nedokázali sedět a přihlížet a podařilo se nám za přispění neziskových organizací vyprodukovat a vnést na scénu plnohodnotný tanečně - divadelní projekt s řadou repríz.
Po vzoru zahraničních projektů jsme v lednu roku 2004 uspořádali konkurz a dvanáct tanečníků po pečlivém výběru přizvali ke spolupráci. V té době jsme neměli ze sponzorských peněz přislíbenou ani korunu. Stačila nám víra a odhodlání - naše úspory a rozbitá prasátka to při nejhorším jistí.
Zkoušeli jsme asi čtyři měsíce. Výsledek byl premiérově prezentován 16. 5. 2004 v Terezíně u příležitosti pocty obětem holocaustu Terezínská tryzna a zároveň v rámci festivalu Česká taneční platforma za vydatné podpory (finanční i psychické) Tance Praha a paní Yvonny Kreuzmannové.
Představení zhlédlo více než tisíc diváků.
Na taneční Popelku tedy téměř zázrak. I když vlastně ... na propagačních materiálech jsme rovněž nešetřili. Plakáty i pohlednice kolovaly vybranými městy. Nechtěli jsme nic nechávat náhodě. Představení Gabriel Lion čerpá tematicky z holocaustu - "jak přežít peklo na zemi". Na první pohled depresivní, na druhý už méně. Předloha - divadelní hra Viktora E. Frankla Synchronizace v Březince vypovídá o nezměrné touze trpícího člověka věřit, že celý náš zivot má hlubší smysl. A nyní zas věřím já, ža diváci odcházeli z představení obdarováni nadějí a posíleni vírou, že i ten náš dnešní všední život může mít pro "někoho" význam.
Stavba celého představení vycházela z trendů současného scénického tance, byť ne za každou cenu v experimentální, dnes tak moderní "cool" roviny. Doplněna současnou elektronickou hudbou s motivy A. Dvořáka a A. Pärta, za doprovodu živého mluveného slova (upravnené hra V. E. Frankla). Představení klade vysoké nároky na slovem promlouvající tanečníky a na pohybem vládnoucí herce. Jde o propojení několika uměleckých forem v jednu a sbližování umělců různých profesí nejen na prknech, co taky znamenají svět, ale všeobecně v širším kontextu.
Tanečníci
Kristýna Balajová
Je mi dvaadvacet let. Jsem členkou tanečního souboru Junior Domino a studuji na Filozofické fakultě v Praze. Stihla jsem už vyzkoušet mnohé odpolední a mimoškolní aktivity. Hrála jsem na flétnu, pokoušela se hrát tenis i divadlo, ale jen pro tanec jsem se opravdu nadchla a vydržela u něj dodnes.
Lucie Kvietková
Víte vždy jsem chtěla dělat něco takového, tancuji už hodně dlouho a vyzkoušela jsem hodně tanečních stylů, ale myslím, že tenhle mi sedne asi ze všech nejvíc. Navíc spolupráce s takovými lidmi mě posouvá zase o krok dál. Mám ráda tanec, kde můžete říct taky něco vy, a ne jenom choreograf. Jsem moc ráda, že se mohu podílet na tomto projektu.
Klára Skořepová
Je tomu už hodně let, co jsem podupávala nožkou v kroužku lidových tanců. Slibně začatou kariéru jsem načas přerušila a věnovala jsem se skoku vysokému, hře na klavír a cizím jazykům. Ve třinácti letech mě opět zlákalo umění taneční. Učím se mu stále - od českých (Lenka Vágnerová, Jan Kodet, Martin Vraný, L. Kvasnicová- Vraná aj.) i zahraničních pedagogů (Nina Brzorad, Istvan Juhos aj.). Jsem členkou souboru Junior Domino Dance Company.
Míša Přečková
Narozena na Moravě v roce 1982. První pohybově-tvůrčí zkušenost:nácvik na spartakiádu (rozkládací bedny), od 9 do 12 jsem se oddávala klasickému baletu a společenskému tanci, pak přišel pubertální vzdor a zevlování na sídlišti. Od 14 let až dosud tancuji v Dance Perfectu. Svého času jsem však hojně vymetala i různé jiné taneční workshopy a lekce . Za všechny třeba soustředění Pop baletu, TŠ Hess, Tanečního centra Praha, Věry Kubičkové atd. Nejvíce mě ovlivnila Lenka Vágnerová a pí Aišmanová. Mým tanečním krédem je " Modřiny jsou sexy."
Alena Pajasová
Tenhle projekt mě hodně ovlivnil. Začala jsem přemýšlet o tancování jinak. Možná nejen o tanci, ale o životě vůbec. Jsou některá ponaučení, která si z něj odnáším, ale Vám je neřeknu. Jsem moc vděčná, že jsem to celé mohla prožít, hodně všeho. Úsilí, starostí a hlavně radosti. A tohle ponaučení Vám řeknu: důležitý je proces.... nejen výsledek.
Adéla Blažková
Narodila jsem se 3. ledna 1985 v Praze. Již v šesti letech jsem se začala plně věnovat moderní gymnastice, jejíž součástí byl i klasický tanec, který mě postupem času velice oslovil a přivedl na myšlenku věnovat se mu. Ve svých jedenácti letech jsem po úspěšném absolvování talentových zkoušek zahájila své studium na Taneční konzervatoři v Praze. Po necelých třech letech jsem však ze zdravotních důvodů studium přerušila a poslední rok základního vzdělání dokončila na základní škole. Po krátké pauze, během které jsem usilovně pracovala na své taneční technice a kondici vrátit se do tanečního světa, jsem byla po konkursu přijata do tanečního souboru Dance Perfect, ve kterém jsem se začala věnovat opravdovému modernímu tanci. V současné době dokončuji posledním rokem Střední hotelovou školu a jsem členkou tanečního souboru Junior Domino, který je zaměřen především na scénický, moderní a současný tanec, ale i na styly jiné. Tanec je pro mě důležitou součástí a v mém životě má své místo.
Karolína Mrhalová
Pocházím z Prahy a již v útlém věku jsem rozšířila řady moderních gymnastek. Po deseti letech to chtělo nějakou změnu, a tak jsem začala koketovat s tancem. Začala jsem navštěvovat přípravky taneční skupiny Domino. V současnosti studuji medicínu a ve volném čase se lámu v pase, prostě tanec zas a zase.
Filip Sychra
"Šansoniér, herec. Tanec je pro mne let duše bez těžkosti slov. Je to pohyb a pohyb je život :-)"
Mirka Prokešová
Tanec je pro mne úžasná věc! Okamžitě si mě získal a já se do něj zamilovala, je hlavní náplní mého volného času. S příchodem na gymnázium jsem zároveň vstoupila do tanečního souboru Junior domino dance company.
Tomáš Kuťák
Narodil jsem se 12. 1. 1984 v Náchodě. Vystudoval jsem gymnázium a nyní studuji JAMU - obor pedagogika tance. Jsem lektor v několika tanečních studiích a také zakladatel a hlavní choreograf Evil dancers dance company.
Štěpán Končelík
Narodil jsem se a poprvé posadil. Stačila chvíle a už jsem se učil chodit. A padal na zadek. jen třiadvacet let a už se učím dělat piruety. A padám na zadek. Příštím krokem bude létání...
Jakub Hronek
Já, Jakub Hronek, jsem do svých nynějších 28 let bušil a řezal do dřeva a nazýval se truhlářem a restaurátorem nábytku. Jako doplňující radostná činnost se pro mne na dlouhá léta stalo cvičení bojových umění. Teprve nedávno za mnou přišel tanec, se kterým jsem se domluvil, že mne naučí hýbat se trochu jiným způsobem než jsem byl dosud zvyklý.