ProART Festival

Mezinárodní workshop festival tance, zpěvu, herectví, fotografie a dalších performing arts

ProART Festival se pravidelně koná od roku 2004 v červenci v Brně a Praze, dvou největších městech České republiky. V dalších letech se festival konal také v rakouském Weinbergu, Valticích, Mikulově, Plzni nebo v Liberci, aktuálně pak v Jičíně, Olomouci, Moravském Krumlově a Slavonicích.

FESTIVAL 2024

Přihláška ProART Festival 2024 od 20. 4. ZDE

HISTORIE FESTIVALU

Festival se formálně skládá ze dvou částí. První z nich jsou umělecké ateliéry, resp. workshopy, které nabízejí profesionálům i široké laické veřejnosti výuku v disciplínách - tanec, herectví, zpěv a fotografie, resp. nejnověji klavír, kytara, kresba a kreativní psaní. Kurzy probíhají přes celý den, jsou odstupňovány podle obtížnosti, přičemž každý účastník si může denní rozvrh nakombinovat sám. Týdenní výukový blok pak končí ukázkami na jevišti divadla, kde je veřejnosti i vlastně všem účastníkům navzájem představen výsledek týdenního snažení.

Druhou částí festivalu je večerní program, který představuje pedagogy – aktivně činné umělce – v ukázkách z jejich repertoáru a navíc zve i další hosty v koncertních, tanečních či divadelních představeních.

Smyslem ProART Festivalu je otevřít mladým a talentovaným lidem dveře ke společnému tvoření na širokém poli divadla a umění jako takového. Naším předobrazem je světoznámý rakouský festival Impulstanz, jenž probíhá v létě po dobu pěti týdnů a paralelně s workshopy nabízí to nejlepší z evropského tanečního dění na jevištích těch nejlepších vídeňských divadel. Jejich program je však výhradně taneční a pohybový. Naší filozofií se cítíme inovativní v tom, že chceme mít širší záběr, být komplexnější a otevřenější všem divadelním žánrům a lidem kolem nich. Připomeňme, že naše filozofie se zrodila v koncentračním táboře Terezín, kde na následky neschopnosti komunikace zahynuly desítky tisíc lidí. Proto chceme naším festivalem především komunikovat, vybízet ke komunikaci a přiblížit se divákovi jako takovému. Nechceme být v žádném případě patetičtí, ale z vlastních zkušeností je nám zřejmé, že ignorace a nezájem o umění a schopnosti druhých je patrný zejména v českém divadelním světě. Zeptejte se tanečníka, kolik navštíví divadelních či operních produkcí ročně. Zeptejte se herce…

undefinedFoto: Marek Procházka