MARUŠKA

ProART Dance Creation 2021

Kudeříková

Taneční obrazy pro herečku, tanečnici a hudebnici podle dopisů Marie Kudeříkové

Autor, režie, choreografie: Martin Dvořák

Hudba: Gabriela Vermelho

Spolupráce na textu: Lukáš Novák

Interpretace: Lucie Hrochová, Klára Mullerová, Gabriela Vermelho

„Takových Marušek je a bude, a vítězství stojí za víc, protože stálo víc.“

Uvedení 2021:

9. 7. PLZEŇ, Moving Station

14. 7. JIČÍN, Valdštejnská lodžie

26. 7. SLAVONICE, Spolkový dům

1. 8. 18:00 BRNO, nádvoří Moravského zemského muzea - PREMIÉRA v rámci Meeting Brno

2. 8. 21:00 BRNO, Nová Industra

28. 9. OLOMOUC, Divadlo na cucky

30. 9. BRNO, Káznice

DSC_1930DSC_1845DSC_1844Foto: Mila Vašíčková
DSC_4323DSC_4342DSC_4312Foto: Veronika Šlechtová

Projekt navazující na předchozí "tanečně-politický" cyklus Přervané životy a Pochodně. Taneční pocta Marii Kudeříkové - bojovnici válečného odboje, popravené gestapem. Kudeříková byla studentka aktivní za druhé světové války v komunistickém domácím odboji. Roku 1941 byla zatčena gestapem. V listopadu 1942 byla odsouzena k trestu smrti a v březnu 1943 popravena. Bylo jí 22 let. Osobnost Kudeříkové byla zneužita komunistickým režimem k jeho propagandě, ale po listopadovém převratu byla naopak zavržena jako představitelka komunismu. Její skutečný význam v boji proti nacizmu zůstává dnes druhořadý. Její osud připomínáme proto, že jsme si vědomi relativity reprezentace politických systémů a jejich hrdinů a posléze zatracených. Skutečné činy zůstanou často podružné. V dnešní době je právě toto téma aktuální, kdy ničení a dehonestace pomníků a osobností minulosti je na denním pořádku. Málokdo si však uvědomuje, že jejich činy jsou zasazeny do určité doby a okolností. Projekt vychází z dopisů Marie Kudeříkové. Představení vzniká v koprodukci s festivalem Meeting Brno. Určen je pro tři ženské interpretky. Autorem textu je režisér a choreograf Martin Dvořák.

„Je směšné, že lidé dovedou plakat pod dojmem knihy, obrazů, divadla a tupě chodit kolem skutečné bídy. Umění vede k životu. Život a lidé tady jsou hlavní cíl. Umění je cesta a prostředek, ale současně také cíl. Správně život chápat.“

ODKAZ LIDOVKY.CZ

Marie Kudeříková se narodila 24. března roku 1921 v zemědělské rodině ve Vnorovech jako nejstarší dcera domkáře, bývalého ruského legionáře Josefa Kudeříka a Františky Kudeříkové rozené Kubíkové, která byla velmi sečtělá a výtvarně nadaná. Marie měla sestru Alžbětu a nejmladšího sourozence Josefa. Domácnost sdílela ještě se svými prarodiči a tetou. V třicátých letech získal otec jako bývalý legionář zaměstnání u Československých státních drah. Stal se železničním zřízencem ve stanici Vrbovce na moravsko-slovenském pomezí. Marie Kudeříková jezdila do české školy ve Velké nad Veličkou a po vychození obecní školy začala dojíždět na gymnázium ve Strážnici. Po mnichovských událostech Za druhé Česko-Slovenské republiky v roce 1938 museli opustit Vrbovce a vrátit se do Vnorov. Josef Kudeřík převáděl ilegálně lidi přes zavedenou česko-slovenskou hranici. Kudeříkovi začali opět ve Vnorovech hospodařit a jejich dcery jezdily na strážnické gymnázium.

Marie se ve Strážnici se sblížila se svým spolužákem Juliusem Kramaričem. Julius přestoupil na gymnázium ze Slovenska, ale narodil se také jako Marie ve Vnorovech. Julius se hlásil ke komunistickým a socialistickým ideálům a získal pro ně i Marii. V roce 1940 oba maturovali. Na české vysoké školy nemohli, protože je Němci v září roku 1939 zavřeli, tak Marie začala dojíždět na jazykovou školu do Brna. Bydlela nejprve ve Veverské Bítýšce, kam se přestěhovala jazyková škola z Brna. Zapojila se do odboje ve Svazu mladých, který byl napojen na podzemní I. ilegální Ústřední výbor Komunistické strany. Po přestěhování do Brna začala pro své schopnosti působit ve vedení Svazu. Podílela se na tisku a distribuci ilegálních letáků, převodu členů odboje a organizovala sabotážní akce.

V té době bydlela v ulici Kamenná 21 v Brně. Dne 5. prosince 1941 ji zatklo gestapo. Při dlouhých a těžkých výsleších na vyšetřovnách gestapa v Brně i v Praze Kudeříková téměř nepromluvila a nikoho neprozradila. Ve vyšetřovacích protokolech gestapa měla napsáno osvědčení největšího hrdinství „hartnäckiges schweigen“ - tvrdošíjné mlčení. Až 16. listopadu 1942 proběhl "soud" ve věznici města Breslau (polské Vratislavi), které bylo tehdy součást "Třetí říše". Soudu se tehdy zúčastnili oba rodiče. Marie Kudeříková byla odsouzena k trestu smrti stětím sekyrou. Po rozsudku byla čtyři měsíce v cele smrti. Zde napsala celkem 32 dopisů, které pomohla vynést její kamarádka a jedna dozorkyně. Poprava se konala v pátek 26. března v roce 1943 v 18.42 hodin, dva dny po jejích 22. narozeninách.

DSC_2099DSC_2261DSC_2108 

Představení vzniká za finanční podpory festivalu Meeting Brno a Statutárního města Brna