SNY_SVĚDOMÍ

  2E4A5857satur Foto: Jan Mikolášek

Smetana 200 _ Ogoun 100 _ ProART 20

Projekt k Roku české hudby 2024 a jeho třem výročím: 200 let od narození skladatele Bedřicha Smetany, 100 let od narození choreografa Luboše Ogouna a 20 let činnosti ProART.

Jubilující ProART se v roce 2024 inspiroval Rokem české hudby a dvěma výročími. Dílo skladatele Bedřicha Smetany je v roce 2024 v centru hudebního dění, kdy si připomínáme 200. výročí skladatelova narození. Současně si připomínáme 100. výročí narození významného československého choreografa Luboše Ogouna. Podobnou motivaci nesl již projekt deseti mezinárodních choreografů k Roku české hudby v roce 2014 s názvem Motion Scores.

2E4A5913satur bw2E4A5995satur2E4A5855bw redFoto: Jan Mikolášek

UVEDENÍ 2024: 

29. 4. 19:30 BRNO - vila Engelsmann: SNY_Smetana200 

21. 5. 19:30 BRNO - Umělecko-průmyslové muzeum: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 - premiéra

28. 5. 19:00 PRAHA - České muzeum hudby: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100 - premiéra

17. 6. 19:30 BRNO - Umělecko-průmyslové muzeum: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100

22. 6. MORAVSKÝ KRUMLOV - Zámecká kaple: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu)

25. 6. 19:00 PRAHA - České muzeum hudby: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100

31. 7. PRAHA - Werichova vila, open air: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)

6. 8. JIČÍN - Valdštejnská lodžie: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)

11. 8. SLAVONICE - Spolkový dům: SNY_Smetana200 (v rámci ProART Festivalu 2024)

9. a 10. 9. BRNO, Vodojemy Žlutý kopec: SVĚDOMÍ_Ogoun100

5. 11. 19:30 BRNO - Umělecko-průmyslové muzeum: SNY_SVĚDOMÍ / Smetana200_Ogoun100

VSTUPENKY ZDE

  • SNY_Smetana 200

Smetana

Dvoudílný taneční večer SMETANA 200 - OGOUN 100 (Sny - Svědomí) můžeme označit jako komponovaný večer pro dvě odlišné taneční generace - tu začínající (studenty tanečních škol) a tu končící (taneční osobnosti s uzavírající se taneční dráhou). První část večera vychází ze Smetanova klavírního cyklu hraného živě(!) a současně rozvinutým o současnou hudbu skladatelky Beaty Hlavenkové na něho reagujícím. Šesti dílný hudební cyklus bude zpracován choreografy-tanečníky Martinem Dvořákem, Danielou Hanelovou a Kristýnou Vébr a současně zapojí i studenty ZUŠ. Cílem je nabídnout tvůrcům i interpretům tvořit na živou hudbu a reagovat zcela současným pohybovým slovníkem na “starou hudbu”, která v dnešní době již není choreograficky trendová, ale klade na choreografy i interprety nemalé nároky. Pracovat s hudbou - s takty, frázemi, hudebním zadáním. Jde nám o to vytvořit 6 (12) zcela odlišných krátkých kusů v různých tanečních stylech, které budou mít jednotící prvek hudbu Bedřicha Smetany a jeho klavírní cyklus SNY v rekompozici Beaty Hlavenkové. 

Šesti charakteristickými skladbami nazvanými Reves (Sny) se Bedřich Smetana roku 1875 vrátil po více než deseti letech ke svému nejbližšímu nástroji - klavíru. Do skladatelovy koncepce se promítly dva určující kompoziční typy: klavírní charakteristická skladba a velká virtuózní kompozice, kterou se Smetana zabýval zejména ve švédském období. Důležitá byla také autorova zkušenost s prací na symfonických básních Mé vlasti, vznikajících ve stejné době jako Sny. Pevné myšlenkové sepětí cyklu zajišťuje téma první skladby (Le Bonheur éteint / Zaniklé štěstí), které prochází s logickou důsledností celým dílem a vrací se nejnápadněji v závěrečné skladbě. 

Koncept a umělecké vedení: Martin Dvořák

Choreografie: Martin Dvořák, Daniela Hanelová

Hudba: Bedřich Smetana a Beata Hlavenková

Kostýmy: New Yorker

Tanec: Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Kristýna Vébr / Klára Uhlířová a Renata Poláčková + vybraní žáci ZUŠ Modřice

Klavír: Kostiantyn Tyshko / Eliška Minářová

Světla, zvuk: Michal Sklenář

PR: Lucie Kocourková

  • SVĚDOMÍ_Ogoun 100

ogoun_lubos_denik-galerie-800

Druhá polovina večera bude patřit tanečníkům – „seniorům“ v doprovodu žáků Taneční konzervatoře Brno. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna - Hirošima - Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.

Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima/Svědomí/Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho ikonického díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život). Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních. Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Kosíkové (Přibylové) / Ivony Jeličové - emeritních sólisteky Baletu ND Brno. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.

Autor a choreografie: Martin Dvořák

Hudba: DJ Sonority dle Wiliama Bukového, Hector Berlioz

Tanec: Jana Kosíková (Přibylová), Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Renata Poláčková a žáci Taneční konzervatoře Brno

Kostýmy: Martin Dvořák a Jindra Rychlá

Světla, zvuk: Michal Sklenář

PR: Lucie Kocourková

Tento komponovaný večer bude uveden v omezeném počtu repríz mj. v Českém muzeu hudby či Werichově vile v Praze a v Brně v Umělecko-průmyslovém muzeu MG nebo vilách Loew Beer a Engelsmann.

Cílem projektu je přivést na jeviště několik tanečních generací a připomenout dvě významná výročí, současně však reagovat na oboje novým konceptuálním přístupem a hledáním. To vše jako oslava dvacetiletého působení ProART na české umělecké scéně.

logo_ProART_2004-2024_1 (2)

Média: 

"Projekt Sny / Svědomí, pokud jej chápeme jako jednu inscenaci o dvou kontrastních dílech, přináší dvě podstatná svědectví a impulzy. Jedním je jistě obecně morální otázka, kterou nastoluje Hirošima/Svědomí jako stěžejní balet Luboše Ogouna, potažmo i osobnost tohoto umělce, který ve vzpomínkách tanečníků žije jako skromný tvůrce a velice přímý a férový šéf. Druhou je příležitost vidět tolik tanečních generací v jednom společném večeru. Dychtivé začátečníky, talentované studenty, mladé profesionály v rozletu kariéry, soustředěný výkon zralého tanečníka, který pracuje s velkou jistotou (odhlédneme-li od tématu, tak u Svědomí je nejzajímavější právě partneřina), a zároveň i prostor pro fyzickou jevištní přítomnost nejstarší generace." Lucie Kocourková Maomai.cz

"Nečekané propojování žánrů i témat nabízí hudebně pohybová novinka Sny_Svědomí z dílny choreografa Martina Dvořáka. Projekt vzniklý v rámci Českého roku hudby láká na tvorbu klasiků, tedy skladatele Bedřicha Smetany a choreografa Luboše Ogouna, i na moderní postupy." iDNES.CZ 24. 5. 2024

Česká televize - Události v kultuře 23. 5. 2024

Česká televize - Události v regionech 22. 5. 2024

Česká televize - Události 21. 5. 2024

Klasikaplus 25. 4. 2024

Taneční aktuality 18. 4. 2024

Divadelní noviny 11. 5. 2024

Taneční aktuality 1. 6. 2024

Divadelní noviny 9. 6. 2024

"Děkuji za úžasný baletní večer v Českém muzeu hudby. Bylo to skvělé. Uvědomila jsem si, že krom představení samotného mě asi nejvíce blažilo vědomí toho, že svět není ještě zcela ztracen, protože po něm stále ještě chodí mnoho takových lidí, kteří ze své vnitřní potřeby svět kultivují, a činí ho vroucnějším a radostnějším! Ať se vám daří." Divačka

Za finanční podpory: st. m. Brna, hl. města Prahy, Státního fondu kultury a Ministerstva kultury

2E4A5974dram Foto: Jan Mikolášek