PÍSEŇ PRO VIKTORKU

Foto: Martin Babic

Milostný dopis přes proud století

Multižánrový scénický projekt vychází ze Seifertovy básně Píseň o Viktorce a rozvíjí tuto básnickou skladbu jako milostný dopis Seiferta Němcové. Příběh Němcové slavné knižní postavy se tu zrcadlí na pozadí spisovatelčiných dopisů svým osudovým mužům.

Autoři: Božena Němcová, Jaroslav Seifert, Martin Dvořák

Režie a choreografie: Martin Dvořák

Hudba: Irena a Vojtěch Havlovi

Kostýmy: Jindra Rychlá

Námět a koncept: Lukáš Novák

Účinkují: Lada Jelínková místo Kateřiny Janečkové, Lucie Hrochová, Dušan Sitek a Martin Dvořák

Jazyková spolupráce: Pavel Michele

Asistent režie: Klára Lidinská

Foto: Martin Babic

Uvedení 2024:

24. 6. 19:30 PRAHA - Werichova vila - obnovená premiéra s Ladou Jelínkovou jako Boženou Němcovou

Uvedení 2023:

27. 1. 19:30 PRAHA - Werichova vila

17. 2. 12:00 + 19:30 BRNO - Káznice na Cejlu

15. 3. 19:30 PRAHA - Werichova vila

Premiéra 2022:

21. 11. PRAHA - Werichova vila

1. 12. PRAHA - Werichova vila

2. 12. BRNO - Káznice na Cejlu

Foto: Martin Babic

Foto: Jan Mikolášek

K rozhodnutí použít jako nosnou linkou projektu právě dopis přispěla ikoničnost korespondence Boženy Němcové, skutečnost, že Němcová sama do své korespondence vtělila řadu velmi osobních prožitků, a také fakt, že dopis je symbolickým mostem v komunikaci mezi osobami vzdálenými v prostoru – a zde i v čase.

Jedná se o dopis básníka, který tak jako mnozí před ním vzplanul k Němcové láskou. Jeho cit však na rozdíl od notoricky známých vztahů básnířky s V. B. Nebeským, Janem Helceletem či Hanušem Jurenkou přetrval, básnířku přežil a Seifert své „vyvolené“ – mimo jiné právě v podobě skladby „Píseň o Viktorce“ – vystavěl zasloužený pomník; Seifertův opus i jeho obdiv jsou tak určitým zadostiučiněním pro autorku, jejíž skutečné milostné vztahy nepřinesly naplnění a jejíž osud, pokud jde o lásku, nachází obraz spíš v tragickém příběhu Viktorky, „šílené láskou“. Kontrast mezi „milostnou realitou“ Boženy Němcové a vyznáním Jaroslava Seiferta je ještě umocněný Seifertovým věhlasem (a zapomenutím, kterého se dostalo jeho o sto let starším „sokům v lásce“, kteří byli rovněž básníky – zejména V. B. Nebeský). Teprve skutečný básník dokázal docenit – a oslavit – osobnost Boženy Němcové.

Seifertova báseň se stává součástí textové koláže sestávající z kromě ní ještě z úryvků milostné i jiné korespondence Boženy Němcové a v klíčových okamžicích k nim vytváří určitý kontrapunkt.

Projekt je uváděn ve Werichově vile v Praze a v Káznici na Cejlu v Brně. Autorem námětu a konceptu je překladatel Lukáš Novák, choreografii a režii měl v rukou Martin Dvořák.

Recenze:

"Hledáte-li spojení poezie, dramatu a tance, literární fantazie s živým svědectvím, příběh velkých citů i střízlivého ohlédnutí, témata minulosti rezonující s dneškem, pak by vás mohla zajímat inscenace Píseň pro Viktorku, která měla premiéru v produkci souboru ProART ve Werichově vile... Inscenace není experimentem ve smyslu performance nebo konceptualismu, nepřináší drásavé emoce, není to však ani salónní šablonovitá konverzačka. Je to divadelní hra, ústrojně propojená choreografií, která nabízí katarzi mírumilovnou cestou, osloví tedy tradičně založené diváky a milovníky literatury. Prostředí Werichovy vily, kde proběhla pražská premiéra, z ní dělá de facto bytové divadlo, kdy publikum dělí od interpretů jen délka natažené ruky, kdy je slyšet každý nádech a výdech. A emoce spolu s nimi prožije také, pokud je formě otevřen." Lucie Kocourková, Opera+