PÍSEŇ PRO VIKTORKU
Foto: Martin Babic
Milostný dopis přes proud století
Multižánrový scénický projekt vychází ze Seifertovy básně Píseň o Viktorce a rozvíjí tuto básnickou skladbu jako milostný dopis Seiferta Němcové. Příběh Němcové slavné knižní postavy se tu zrcadlí na pozadí spisovatelčiných dopisů svým osudovým mužům.
Autoři: Božena Němcová, Jaroslav Seifert, Martin Dvořák
Režie a choreografie: Martin Dvořák
Hudba: Irena a Vojtěch Havlovi
Kostýmy: Jindra Rychlá
Námět a koncept: Lukáš Novák
Účinkují: Kateřina Janečková, Lucie Hrochová, Dušan Sitek a Martin Dvořák
Jazyková spolupráce: Pavel Michele
Asistent režie: Klára Lidinská
Foto: Martin Babic
Uvedení 2023:
27. 1. 19:30 PRAHA - Werichova vila
17. 2. 12:00 + 19:30 BRNO - Káznice na Cejlu
15. 3. 19:30 PRAHA - Werichova vila
Premiéra 2022:
21. 11. PRAHA - Werichova vila
1. 12. PRAHA - Werichova vila
2. 12. BRNO - Káznice na Cejlu


Foto: Martin Babic


Foto: Jan Mikolášek
K rozhodnutí použít jako nosnou linkou projektu právě dopis přispěla ikoničnost korespondence Boženy Němcové, skutečnost, že Němcová sama do své korespondence vtělila řadu velmi osobních prožitků, a také fakt, že dopis je symbolickým mostem v komunikaci mezi osobami vzdálenými v prostoru – a zde i v čase.
Jedná se o dopis básníka, který tak jako mnozí před ním vzplanul k Němcové láskou. Jeho cit však na rozdíl od notoricky známých vztahů básnířky s V. B. Nebeským, Janem Helceletem či Hanušem Jurenkou přetrval, básnířku přežil a Seifert své „vyvolené“ – mimo jiné právě v podobě skladby „Píseň o Viktorce“ – vystavěl zasloužený pomník; Seifertův opus i jeho obdiv jsou tak určitým zadostiučiněním pro autorku, jejíž skutečné milostné vztahy nepřinesly naplnění a jejíž osud, pokud jde o lásku, nachází obraz spíš v tragickém příběhu Viktorky, „šílené láskou“. Kontrast mezi „milostnou realitou“ Boženy Němcové a vyznáním Jaroslava Seiferta je ještě umocněný Seifertovým věhlasem (a zapomenutím, kterého se dostalo jeho o sto let starším „sokům v lásce“, kteří byli rovněž básníky – zejména V. B. Nebeský). Teprve skutečný básník dokázal docenit – a oslavit – osobnost Boženy Němcové.
Seifertova báseň se stává součástí textové koláže sestávající z kromě ní ještě z úryvků milostné i jiné korespondence Boženy Němcové a v klíčových okamžicích k nim vytváří určitý kontrapunkt.
Projekt je uváděn ve Werichově vile v Praze a v Káznici na Cejlu v Brně. Autorem námětu a konceptu je překladatel Lukáš Novák, choreografii a režii měl v rukou Martin Dvořák.
Recenze:
"Hledáte-li spojení poezie, dramatu a tance, literární fantazie s živým svědectvím, příběh velkých citů i střízlivého ohlédnutí, témata minulosti rezonující s dneškem, pak by vás mohla zajímat inscenace Píseň pro Viktorku, která měla premiéru v produkci souboru ProART ve Werichově vile... Inscenace není experimentem ve smyslu performance nebo konceptualismu, nepřináší drásavé emoce, není to však ani salónní šablonovitá konverzačka. Je to divadelní hra, ústrojně propojená choreografií, která nabízí katarzi mírumilovnou cestou, osloví tedy tradičně založené diváky a milovníky literatury. Prostředí Werichovy vily, kde proběhla pražská premiéra, z ní dělá de facto bytové divadlo, kdy publikum dělí od interpretů jen délka natažené ruky, kdy je slyšet každý nádech a výdech. A emoce spolu s nimi prožije také, pokud je formě otevřen." Lucie Kocourková, Opera+