PSOTA_Mistr

  DSC_0340  Foto: Mila Vašíčková

Současný taneční dokument o světové baletní legendě z Brna

Scénář, choreografie a režie: Martin Dvořák

Hudba: Jan Hanák Sonority, P. I. Čajkovskij a S. Prokofjev

Kostýmy: Jindra Rychlá

Autorská poezie: Lukáš Novák

Hlasy ze záznamu: Erika Kubálková, Aleš Slanina, Olga Skálová

Foto: Mila Vašíčková

Účinkují: Jana Přibylová, Martin Dvořák, Klára Uhlířová, Ondřej Sochůrek, Tereza Burešová nebo Adéla Nenkovská, Ondřej Králíček nebo Antonín Zdráhal

Ve spolupráci s Taneční konzervatoří Brno a vilou Löw Beer

Premiéra: 30. 5. 2022 v 19:30, vila Löw Beer v Brně

Reprízy: 6. a 23. 6., 26. 9. a 3. 10. 2022 v 19:30, vila Löw Beer v Brně

 _MG_7267-2_MG_7296_MG_7318

 _MG_7332_MG_7429_MG_7450
 _MG_7453_MG_7472_MG_7484-2 Foto: D. Rapantová

Soubor ProART Company se již řadu let zaměřuje na uvádění multižánrových divadelních projektů, které reagují na kulturní osobnosti či díla české historie, sociální tematiku nebo politické tendence současnosti i minulosti. Realizace hudebně-dramatického představení PSOTA_Mistr je současnou uměleckou reakcí na osobnost a odkaz významného českého baletního umělce Ivo Váni Psoty (1908-1952), který v první polovině dvacátého století ovlivnil vývoj českého baletu. V roce 1932 přijal po sporech v brněnském divadle angažmá skupiny Original Ballet Russe (jeden z nástupců legendárního souboru Ballets Russes de Monte Carlo), se kterým absolvoval turné po celé Evropě, USA, Kanadě a Mexiku. V roce 1936 se vrátil opět do Brna, kde se roku 1938 zasloužil o světovou premiéru baletu Romeo a Julie Sergeje Sergejeviče Prokofjeva – sám tančil titulní postavu Romea. V Brně ho také zastihla okupace. V roce 1941 získal po dlouhém úsilí povolení okupačních úřadů vycestovat do USA, kde nejprve přijal angažmá v newyorské Metropolitní opeře a posléze přešel znovu k Ballet Russe. Stal se zástupcem ředitele souboru a absolvoval s ním úspěšné turné po celém americkém kontinentě. Do Československa se vrátil v roce 1947, kdy opět získal post uměleckého šéfa baletu Národního divadla v Brně, v němž soustředil velkou část nejtalentovanějších mladých tanečnic a tanečníků tehdy nastupující generace. Zemřel náhle v únoru 1952 na následky mozkové příhody za dosud nejasných okolností.

Projekt PSOTA rozvíjí dramaturgickou linii ProART zaměřenou na významné osobnosti české kultury a jejich význam a odkaz pro současnou společnost. V minulosti takto vznikly ProART multižánrové projekty o Emě Destinnové, Ivanu Blatném, Jiřím Ortenovi, Vladimíru Holanovi, Vítězslavě Kaprálové, Hugo a Pavlu Haasových. Autorem projektu je mezinárodně činný choreograf a režisér Martin Dvořák, který vychází ze vzpomínek dosud žijících pamětníků a z dostupných archivních materiálů. Formálně projekt můžeme zařadit mezi spojení tance, autorského pohybového divadla a dokumentu. 

Dvořák hledal v pramenech archivu Národního divadla v Brně stejně jako s v rozhovorech žijícími pamětnicemi – balerínami Jiřinou Šlesingerovou a Olgou Skálovou. Cílem představení je přiblížit osobnost Ivo Váni Psoty prostřednictvím pamětníků a dostupných historických pramenů. Nejde však o jeho biografii. Naopak, je snahou tvůrců se prostřednictvím zkoumání jeho osobnosti posunout k novým tvůrčím postupům a inovaci baletního pohybového slovníku. Právě tento aspekt je silným motivem pro tvorbu představení. Psota se po letitých zahraničních zkušenostech vracel několikrát k působení v Brně. Balet zde reformoval a inovoval, dramaturgicky, technicky, obsahově, ekonomicky. Byl inovátorem nejen brněnského, ale i československého, potažmo světového baletu.

Choreograficky pracoval choreograf Dvořák inovativně s klasickou baletní technikou a hledal její možná nová vyznění, výraz a dramatický obsah. Prostor mezi čistou taneční abstrakcí a dramatickým vyjádřením či dějovou sdělností je hracím polem výsledného představení PSOTA.

Struktura představení je mozaikovitá, tvůrcům jde o pocit z osobnosti, kterou osobně neznáme a v archivních pramenech se dozvídáme především informace profesní, nikoli charakterové. Mistr Psota tu vyvstává na pozadí příběhu Romea a Jůlie a tvorby tohoto baletu, resp. na baletním sále při své milované práci.

Na komorním projektu se podílel skladatel a DJ Jan Hanák Sonority, který připravil hudbu již k představením Ema Destinn, Ondina, Ludwig B. a Haas_Dny po slávě. Pracoval elektronicky s verzemi skladeb mj. Romeo a Julie od Čajkovského a Prokofjeva. Autorkou kostýmů je výtvarnice Jindra Rychlá.

Cílem projektu je přivést na jeviště taneční umělce širokého věkového rozpětí. Dvořák proto oslovil ke spolupráci emeritní primabalerínu ND Brno Janu Kosíkovou Přibylovou a rovněž studenty TK Brno. 

RECENZE:

"Martin Dvořák se opět představil jako přemýšlivý tvůrce, který tvoří vždy poctivě, má jasný názor v tom, co chce sdělit a jakými prostředky toho chce dosáhnout. Přináší vlastní pohled na významné osobnosti české kultury a obohacuje tak spektrum nejen brněnského tanečního života. Nabízí velké emoce, opravdovost a intenzitu své výpovědi." Ivana Kloubková - Taneční aktuality 5.6.2022

"Zní Čajkovského hudba. Tančící se mění ve stíny, síní povívá vůně parfémů. Přenádherná vzpomínka na Mistra Iva Váňu Psotu je minulostí. Očarovaní diváci dlouho do noci debatují s tvůrci… Belhám se ulicemi, nechce se mi domů. Múza poletuje v oblacích a huláká: Martin Dvořák byl fantastický!" Jaroslav Tuček - Divadelní noviny 12.6.2022

Za finanční podpory statutárního města Brna, Brno - střed, Státního fondu kultury a Nadace Život umělce

  DSC_0352Foto: M. Vašíčková