Josef Formánek

  Josef Formánek se narodil 16. června 1969 v Ústí nad Labem. Spolu s Miroslavem Urbánkem v roce 1992 založil geografický magazín Koktejl. V  roce 1993 mystifikoval českou mediální scénu příjezdem falešného Woodyho Allena do České republiky. Stál též u zrodu časopisů Oceán, Everest, Fénix, Kleopatra, Říše divů a Nevěsta. Jako reportér a šéfredaktor Koktejlu procestoval více než čtyřicet zemí světa.

V tropickém deštném pralese na ostrově Siberut strávil celkem přes rok života. Fotografie, kterými dokumentoval dennodenní život i šamanské rituály přírodních lidí kmene Mentawai, vystavoval v roce 2002 spolu s domorodými artefakty v Národním muzeu.

V červnu 2004 se Josefu Formánkovi podařilo za přítomnosti veřejnosti napsat za 11 hodin a 19 minut ve výloze knihkupectví Luxor na pražském Václavském náměstí svou druhou knihu nazvanou Létající jaguár. Nakladatel ji za dalších necelých 12 hodin vydal a dodal do knihkupectví od Karlových Varů po Ostravu. Stala se tak nejrychleji napsanou, vytištěnou a rozdistribuovanou knihou na světě.

Svou první knihu psal Formánek naopak dlouho. Když po sedmi letech psaní jeho knižní debut Prsatý muž a  zloděj příběhů v listopadu 2003 vyšel, vzbudil tento příběh o ďáblu a zázracích, které může potkat každý z nás, obrovský ohlas u čtenářů i kritiky. Dosud se ho prodalo přes 110 000 výtisků a vyšel už ve 13. vydání. Tento román čeští čtenáři zároveň nominovali mezi svých 100 nejoblíbenějších knih v anketě BBC a ČT: Kniha mého srdce.

V roce 2005 po tsunami v Asii pomáhal Formánek jako dobrovolník na humanitární misi Červeného kříže v Acehu a na Siberutu.

Na podzim 2008 mu vyšel román Mluviti pravdu, který byl inspirován skutečným příběhem jednoho neuvěřitelného lidského osudu (v roce 2015 byl přeložen do německého jazyka a v roce 2019 do polštiny). Knihu Umřel jsem v sobotu (2011) psal dva roky. Román Syn větru a Prsatý muž, kterým volně navázal na svou prvotinu, vyšel v roce 2013. Úsměvy smutných mužů napsal po pobytu v protialkoholní léčebně v roce 2014. Režisér Dan Svátek podle nich natočil stejnojmenný celovečerní film. V roce 2016 mu vyšla kniha Dvě slova jako klíč. Jeho poslední, osmou prózou, je Kniha o tichu (2020).

Formánek žije v Malé Tatimerzi, nejmenší vesnici Českého středohoří. Má dcery Karolínu, Ninu, syna Josefa a kamaráda Dalibora Nesnídala, který kouzelně ilustruje jeho texty.

Více o něm najdete ZDE