TMAVOMODRÝ JEŽEK

...Chvíli, ještě malou chvíli...

Foto: Mila Vašíčková

ProART Company k Roku české hudby 2024

Tragikomická divadelní revue s tanci o neobyčejném lidském životě

Autor, choreografie, režie: Martin Dvořák

Hudba: JAROSLAV JEŽEK a Igor Paleta, Sonority, Jiří Pazour

Účinkují: Ondřej Kolín, Martin Dvořák, Daniela Hanelová

Režijní a choreografická asistence: Renáta Mrózková

Foto: Mila Vašíčková

Kostýmy: Vintage

VSTUPENKY ZDE

Uvedení 2025:

15. 1. 19:30 BRNO, vila Löw Beer

22. 1. 19:30 PRAHA, Werichova vila

16. 2. 19:30 PRAHA, Werichova vila

23. 2. 19:30 BRNO, vila Löw Beer

2. 4. 19:30 PRAHA, Werichova vila

10. 4. 19:30 BRNO, vila Löw Beer

Premiéry 2024:

7. 12. 18:00 BRNO, Místodržitelský palác - veřejná generálka s diskuzí

9. 12. 19:30 BRNO, vila Löw Beer

16. 12. 19:30 PRAHA, Werichova vila

Multižánrová inscenace s názvem TMAVOMODRÝ JEŽEK pracuje v první řadě s hudebním odkazem skladatele Jaroslava Ježka (1906-1942). Skladatele vážné i populární hudby, který zemřel v pouhých 35 letech, a zanechal po sobě řadu skladeb orchestrálních, komorních a písňových. Jeho schopnost komponovat vážnou hudbu, stejně jako hudbu divadelní a filmovou, která téměř zlidověla, z něj činí jednoho z předních komponistů české hudby 20. století. Jeho tvorba pro Osvobozené divadlo je všeobecně známá, méně už tvorba orchestrální, komorní, a dokonce i baletní. Textová část představení vychází z jeho korespondence, z dostupné faktografické literatury a ze vzpomínek jeho přátel. Nejde jen o doslovné zachycení jeho životopisu, ale o přiblížení jeho podstaty, tvůrčího ducha, jeho smýšlení, jeho esence. A také o tvůrčí platformu současným tvůrcům – nový dramatický text, autorská hudba, respektive choreografie.

Foto: Mila Vašíčková

Jde nám o konceptuální rozvinutí Ježkova díla, jeho zálibu v přetváření hudebních témat, schopnost improvizace, práci s textem, fantazií a fikcí. Chceme vytvořit barevnou multižánrovou mozaiku ze života a díla kultovního umělce, který se dokázal pohybovat na hranici mezi komerčními styly a avantgardou. Tuto šíři bychom rádi obsáhli v našem představení. Formálně pracujeme mezi pevnou divadelní formou a improvizací, stejně jako mezi hudební kompozicí a improvizací, resp. pevnou choreografií a taneční improvizací.

Za finanční podpory: Ministerstvo kultury, st.m. Brno, hl. m. Praha, Praha 1, JMK, Brno - střed a Nadace Život umělce

Foto: Oskar Stolín

Recenze:

"Životní příběh Jaroslava Ježka v podání ProART Company a jejího režiséra a choreografa Martina Dvořáka jsem očekávala s napětím. Nová inscenace Tmavomodrý Ježek se hraje v brněnské Vile Löw-Beer a pražské Werichově vile, kam přináší kouzlo první republiky i dojemnou křehkost života skladatele, kterému byl vyměřen krátký čas. Režijně jako obvykle skvělá a citlivá sonda do duše umělce, o níž se sice můžeme jen dohadovat, ale instinktivně cítíme, že je vystižena autenticky.

Inscenace přináší směs činohry a tance. Ta se dle očekávání, protože jde vlastně o životopisné drama, občas vychyluje na stranu mluveného textu. Choreografie a tanec ale nezůstávají v úloze ilustrace, nýbrž jsou obratně zakomponovány do přediva vztahů a situací. Úlohy mladého skladatele, který svůj život převypravuje na základě dopisů a deníků, jež v knižních monografiích zpracovali jeho literární životopisci, se ujal mladý nadaný herec Ondřej Kolín." Lucie Kocourková maomai.cz

"Hudba Igora Palety, Sonority, Jiřího Pazoura a Jaroslava Ježka dokresluje atmosféru inscenace, ale sama je významotvorná. „To musí Vodákovi v první řadě zalehnout uši!” Nepochyboval jsem o choreografických schopnostech Martina Dvořáka, ale on je evidentně i velice schopný dramaturg a režisér. Nebylo to první letošní ježkovské představení, které jsem měl to štěstí vidět, ale rozhodně je nejlepší. Tohle není koláž z textů, z poesie a písní, ale s Danielou Hanelovou a Ondřejem Kolínem sebevědomý ponor do tmavomodrého moře Ježkova snu. “Jak je daleko ode mě k lidem,” jako by jeho bytí “pod vodou” bylo hmatatelné, probleskovalo za zdánlivě bezstarostnými a chlapeckými úsměvy, jež našly pochopení až v objetí Francis Daniely Hanelové. Podobně, jako s Kafka has left the building Das Thema: Takhle se mají dělat inscenace o osobnostech, o kterých chceme vypravovat středoškolákům & středoškolačkám." Taneční zóna - Tomáš Kubart